1.1.2019
1. ledna 2019 v 19:42 | Zombák
|
Klávesnicové kratochvíle
Dva pokoje, dva světy
utopený
v nachlazení a kocovině
za zamlženými býlemi
za devatero řekami a lesy
tvých vlasů
Aleš už nepřijde
zemřel v nepokoji
a ty mluvíš o dovolené
tak spolu jezdíme metrem
sem a tam
dvě putující duše
které se už dávno
ztratily
neříkej mi své jméno
řekni mi miláčku
budeme spolu navždy
i kdyby trvalo
jen do zítra
Rozpustila ses
v jitru a vůni kávy
jeden člověk
je moc malý
na dva světy
pod žižkovským nebem
24.8.2018
24. srpna 2018 v 11:31 | Zombák
|
Klávesnicové kratochvíle
Pro misku cizinci
zapřu svou národnost
pro trochu vody
ať se mne zřekne má vlast
k čemu je národ
když zmírají lidé
Pro čistou košili
oholím si vlasy
a pro pevné boty
oholím strniště
dejte to lidem
které pojídá cesta
Pro otevřené hranice
vyrobím molotov
pro lidský život
daruji svou svobodu
Zbavím se jména.
Zahodím příslušnost
Omluvím se předkům
než jim dám sbohem.
'
Jen pro tu naději
na lepší zítřky
pro všechny.
zapřu svou národnost
pro trochu vody
ať se mne zřekne má vlast
k čemu je národ
když zmírají lidé
Pro čistou košili
oholím si vlasy
a pro pevné boty
oholím strniště
dejte to lidem
které pojídá cesta
Pro otevřené hranice
vyrobím molotov
pro lidský život
daruji svou svobodu
Zbavím se jména.
Zahodím příslušnost
Omluvím se předkům
než jim dám sbohem.
'
Jen pro tu naději
na lepší zítřky
pro všechny.
1.8.2018
1. srpna 2018 v 7:57 | Zombák
|
Klávesnicové kratochvíle
myslel jsem na tebe
když kolem létali ruce
a já v extatickym opojení
chlastu, vedra a potu
tančil jen pro tebe
svůj tribální taneček
punkový námluvy uprostřed Klubu
kde jsi nebyla
radši nikdy
Myslel jsem na tebe
když jsem blil do mísy
v racionálním střízlivění,
selfhejtu, potemnělý místnosti
plný nočních mur a ztracenejch snů
utopenejch v hektolitrech lihu
kde jsi sedávala
když ti tekly slzy
Myslel jsem na tebe
když jsi ležela vedle mě
opilá a příšerně krásná
tak roztoužená a znavená
horká a neskutečná protože moje
nemohl jsem přemýšlet
byl jsem moc šťastnej
žižkovský feťáci nám zpívali pod okny
namísto ranního ptačího řevu.
Francouzská pole
17. dubna 2018 v 0:53 | Zombák
|
Klávesnicové kratochvíle
Usínám neklidně
slýchávám dupot
těžkých bot
rozbahněným polem
Hoří má Shangri-la
má vlastní jméno
Les zahaluje dým
dnes se u ohňů nehraje
lesem zní namísto zpěvu
jen řev a bolest
Hoří mé sny
mají vlastní jméno
Král káže do boje
biřici maršují
rozbahněné pole
osobní válka
Nepřítel útočí
má vlastní jméno
Není čas na spánek
les je ozářen
dým už dny nepadá
klokot pásů neutichá
Moje Shangri-la
má jméno Nantes
Moje sny
mají jméno Nantes
Můj nepřítel
má jméno Nantes
Všichni jsme Fénix
Všichni jsme Nantes
slýchávám dupot
těžkých bot
rozbahněným polem
Hoří má Shangri-la
má vlastní jméno
Les zahaluje dým
dnes se u ohňů nehraje
lesem zní namísto zpěvu
jen řev a bolest
Hoří mé sny
mají vlastní jméno
Král káže do boje
biřici maršují
rozbahněné pole
osobní válka
Nepřítel útočí
má vlastní jméno
Není čas na spánek
les je ozářen
dým už dny nepadá
klokot pásů neutichá
Moje Shangri-la
má jméno Nantes
Moje sny
mají jméno Nantes
Můj nepřítel
má jméno Nantes
Všichni jsme Fénix
Všichni jsme Nantes
Just ordinary - Once
16. března 2018 v 1:14 | Zombák
|
Klávesnicové kratochvíle
Tma
noční lampy
lehký déšť
padá na tvář
která má rysy
trochu strhané
únavou
na těch ulicích
těch otevřených ulicích
se zavřenými střechami
Potemnělý Velvet
jako pohlazení
Z definice lásky
zůstaly kecy
o mrdání
v řetězech
a provazech
protože city
nemůžeme cítit
beze smyčky kolem krku
Vždycky se pousměješ
při pomyšlení
na Hollywoodský filmy
naše bytí se omezilo na násilí
na nás samotných
Vyplýtvané city
ulpěly na dnu sklenic
Ráno se probudíme
budeme pít kávu
v prázdném lůžku
a budeme dospělí
ačkoli sami
na těch otevřených ulicích
s uzavřenými střechami.
Vítkovi, Bebe, Kiki a Matějovi - těm, a taky tomu prokletýmu místu bez zavíračky.
Vítkovi, Bebe, Kiki a Matějovi - těm, a taky tomu prokletýmu místu bez zavíračky.
11.3.2018
11. března 2018 v 13:55 | Zombák
|
Klávesnicové kratochvíle
abstraktní touha sesypána
dekonstrukce vášně - hatecrime
pragmatická věta je ucelaná
vhodná k rozboru
přesné rovnici
nemající místo pro
chybu odchylku
Je třeba tepat dobu
dokud se nerozdrolí
krev na stěně
moč na kachličkách
obrazy špíny
dekadence podvědomí
jakási lyrická beznaděj
která nás nutí
Je třeba tepat Ducha doby
dřív než nás rozdrolí
než odcházet ode dveří
se zaslepenými zámky
rozsekat je sekerou
spálit v ohni
který ví vše o
malých světech
v malých
Je třeba tepat naše životy
rozdrolíme se v nich sami
v každodenních nerovnostech
plastových obalech
egoismu
a pocitu
že je třeba tepat -
5.2.2018
5. února 2018 v 13:02 | Zombák
|
Klávesnicové kratochvíle
Chci umřít na zadávení blitkama
tak jako nejlepší trosky jinejch generací
po třiceti sežranejch pilulkách
a třiceti probdělejch nocích
dnech měsících letech
amfetaminovýho (bě)snění
xanaxový deprese
skunkovýho mamvpičismu
Zdechnout na intoxikací kyslíkem
rozpadem buněk na bezcenný kousíčky
s rozšlehanym mozkem
ze kterýho zbyde kašička
v podobě písmen
na internetovym blogísku
protože by to asi bylo lepší
než umřít na zkřivený záda
dojebaný sezenim v kanclu
Životní moudra
30. října 2017 v 16:40 | Zombák
|
Klávesnicové kratochvíle
Máma mi říkala buď zodpovědněj
ale ne zas moc protože
to by pak nemuselo bejt dobrý
a táta se u toho nahlas smál a pil
tak jsem se naučil pít a hlasitě smát
protože zodpovědný lidi
to občas nemaj moc dobrý
a já to vždycky chtěl mít dobrý
přestal jsem jíst maso aby
sem to neměl polepený u prasat
a vajíčka aby si o mě
slepice nemysleli nic špatnýho
a taky nepiju mlíko
protože radši saju cecky svýho druhu
a nemyslím že jsem zodpovědnější
za to si myslím že jsem ty životní rady
pochopil líp než kdybych sledoval Bohy
šlapal jenom po oblázcích
přesto se na své rodiče nezlobím
nikdy bych se bez nich nenaučil
hlasitě se smát a pít.
Volby
20. října 2017 v 21:18 | Zombák
|
Klávesnicové kratochvíle
Hodit lístek do urny
šoupni urnu do hrobu
zapomeň na sliby
opij se
a doufej
říkali mi
že když nebudu volit
tak mě zastřelej
a když budu volit špatně
tak mi negři
uříznou hlavu
radši teda budu mrtvej
a čistej jak Henry Chinaski
25.8.2017
25. srpna 2017 v 11:27 | Zombák
|
Klávesnicové kratochvíle
říkáš mi že se ti líbí
když ti říkám tak
jako ti říkal tvůj táta
občas se ti u toho lesknou oči
a občas se směješ
a za tvými rty
skrývá se teplo
Když bloudíme ulicemi
hledajíc své místo ve světě
snažím se tančit
abych tě pobavil
možná snad připomněl
že jsou i hezký věci
Bejváš vděčná
když tě obejmu v posteli
abych ti ulevil
od noční můry
pořád se vracej
víš že jsi nemocná
Sedávám pak na křesle
a koukám jak ležíš
bolí mě záda
a občas je mi zima
když se mi zdá
že skoro nedýcháš