Chtěl bych být dítětem v kočárku
moci drobit si na triko
a bezelstně srát do plínek.
Pak dát se do párku
s holčičkou Marykou
a tou nejkrásnější z maminek.
Chtěl bych býti němou tváří
bych nemohl kázat
a protivit se tolik.
Na dvorku honil bych se v září
a mý vodítko uvázat
na dřevěnej kolík.
Chtěl bych být hluchým
neslyšel bych zloby
a nebylo by smutku
Avšak nejsem ani slaboduchým
jsem pod tlakem doby
a páchám špatných skutků.
Chtěl bych být mrtvým

Nepíšu to poprvé, ale přesto.. obdivuju lidi (a ještě víc kluky), kteří napíšou i třeba pouhý verš.
A tady docela i vystihuješ moje momentální pocity. :)