Vyprávěj pohádky. O štěstí. O lásce. O lidech. Vyprávěj, vyprávěj mi je, jinak přestanou existovat, tak vyprávěj!

Diem perdidi

16. ledna 2012 v 22:39 | Zombák |  Empty words
"Výsměch a potíže s kázní, jsme snílci a blázni tří generací..."
- Karel Kryl

Je to už dlouho, co jsem nenapsal pár slov, aniž bych se snažil alespoň o ten nejtriviálnější rým. Což je zvláštní vzhledem k tomu, že se událo sposuta věcí od doby, co jsem přidal poslední "skutečný článek".

NApříklad se uskutečnilo Veni, Vidi Delirium, což pro mne osobně byl jeden z nejpovedenějších večerů za poslední rok a vůbec, myslím, že si ho užili všichni až na toho ožralýho kreténa. Poesie, přátelé, chlast a cigára. Theremin jemně dolaďoval předčítaná dílka od slečny, kterou jsem v životě předtím neviděl ani o ní neslyšel, přidával do psychadelie celé akce a potom už jsme se jen opíjeli a dělali píčoviny...bylo to nádherný. I když jsem se probral v půl pátý ráno, málem nenašel půlku svejch věcí a navíc mi Jiří nějakym záhadnym způsobem sbalil klíče, který jsem dostal o dva dny později.

To všechno k tomu přece patří, ne?

Vánoce byly kupodivu hezký, na to, jak moc je nesnášim. Jo, Vánoce mě fakt serou, ale tenhle rok to prostě tak nějak vyšlo docela příjemně. Ani jsem pak neměl chuť jít se bestiálně vožrat. Navíc, naši se rozhodli, že ač jsem jednu kytaru rozsekal na hadry (a následně omylem i tu Víťovu, za kterou mu pořád dlužim litr), mohl bych to zkusit ještě jednou. A tak se tak nějak snažim naučit se alespoň základy bluesu Přece jenom, kurva, brnkám na to už tři roky a umim prakticky vzato naprostý hovno. A navíc jsem to slíbil Marianne...poslední dobou bejvám moc romantickej.

Pětadvacátýho jsem se opil, prořekl se v oblíbený hospodě že je mi sedmnáct (ačkoli už jen necelý měsíc, hehé!), ztratil prsten-otvírák a místo "večer" jsem se vrátil domů někdy kolem pátý ráno. Inu, stává se.

NA Silvestra mi bylo blbě. A tak jsem skočil na jedno, kouřil a depkařil a přemejšlel. Ale nakonec to nebylo tak hrozný. Prostě jsem seděl zavřenej u sebe, jako každej den, kdy nejsem sešrotovanej, nebo s Mary. Jen jsem celou dobu uvažoval, co bych vlastně slavil a proč se vylejt jako kokot, když to dělám pořád.

Nedávno naši vypadli do hajzlu (do Německa) a já tady kvůli škole zůstal. Jo, tyhle problémy jsou pořád stejný a asi u mě nikdy nezmizej. Je mi to jedno, vlastně je to jedna z věcí který mě držej.
Škola je instituce, kde můžu provokovat a bejt v neustálý opozici, smát se těm blbcům, který si dneska říkat kantory, obdivovat těch pár, kteří vědí o čem mluví, řešit sex a to, jak jsou spolužačky kolem mě nudný a nezáživný a já mám tak KURVA ZAJÍMAVEJ život (heh, no jasně vole) a jak je všechno na piču. Slovní přestřelky s Bobrem, vyměňování zážitků s Hipíkem a hlavně ty posraný volný hodiny, kdy jsem zakopanej v Hany Bany, piju kafe a potkávám se s divnejma lidma, který jsou fajn.

KAždopádně, výlet mejch rodičů byl vítanej, konečně jsem měl klid. NAvštívila mě Fena, se kterou jsem chtěl zajít na pivo, já se zachoval tak, jak se má přítel zachovat (daroval jsem slečně svou psotel a sám spal v jiný místnosti na gauči), celý večer jsem si z ní střídavě utahoval a učil vnímat Kryla. Kdyby tohle někdo udělal mě, už bych ho nikdy nechtěl vidět. Čtvrteční a páteční Marianne (není nic lepšího než vlézt do dveří a dostat kafe a ten krásnej pohled krásnejch vočí krásný holky, o který víte, že je vaše a vy její), úklid a přesun k ní, hospoda s osmi ženskejma (jo, cejtil sems e trochu divně), pár malejch faux-pas, cigára, melancholie, přesun k Mary a páteční dojezd domů...

No a od tý doby tady sedim jak kretén a učím se posranou histologii. Jestli nevíte co to je, tak já už jo, ale stačí mi, že to budu vysvětlovat zejtra. Před komisí.

Ať bude jak bude, vidina budoucna mě uklidňuje...maturiťák místního gymplu, den potom psaní scénáře (schválně, jak moc to přeženem tentokrát?) a pak už jen DROPKICK MURPHY´S!

No...takže jo, ještě dejchám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hanka Hanka | Web | 16. ledna 2012 v 23:55 | Reagovat

Takže, vlastně pořád se máš stejně! Asi je lepší mít se pořád stejně blbě, než střídavě dobře a střídavě blbě, tak aspoň víš, na čem jsi!
Na kytaru se uč, na to holky letí :D. Mě jeden kamarád slíbil, že se naučí od Zeppelínů Baby I´m gonna leave you. A naučil se jen ten začátek a pak už jsem ho bohužel nikdy neviděla.
Měl by sis vážit toho, že ti rodiče dali takovou důvěru, že odjeli pryč bez tebe, mě ve 23 letech nakvartýrujou domů babičku a to s nimi ani nebydlím. Prý, abych měla někoho na pomoc s malou. Houby, chtěj mě mít pořád pod dozorem :D. Těch mejdanů a průserů v době jejich nepřítomnosti už bylo desítky, tak asi pořád nechtějí riskovat. A stejně, s nimi by sis to neužil tak, jako doma bez nich!
Silvestr je naprosto bezvýznamný a zbytečný den. Že končí starý rok a začíná nový? Proč takovou kravinu slavit? Nemít kalendář, ani o tom nevím. Stejně tak jako o narozeninách, nemít fb a o svátcích, nechodit na Seznam.
Školu jsem vnímala stejně, jako ty. A ta provokace mě nesmírně bavila. Do doby, než jsem si uvědomila, že jsem skutečně maximální introvert a nemá smysl ze sebe dělat něco, co nejsem, tak jsem provokovala nesmírně ráda :D.

2 lace vintage wedding dresses lace vintage wedding dresses | E-mail | Web | 11. ledna 2013 v 11:02 | Reagovat

The formal summary assited me very much! Bookmarked the website, very interesting categories everywhere that I read here! I like the info, thanks.
http://www.isdress.org

3 vintage dresses new york vintage dresses new york | E-mail | Web | 11. ledna 2013 v 17:46 | Reagovat

Knock Knock. Who's there! Ari! Ari who? Arin't you glad you use Dial!
http://www.isdress.org

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama