Vyprávěj pohádky. O štěstí. O lásce. O lidech. Vyprávěj, vyprávěj mi je, jinak přestanou existovat, tak vyprávěj!

Únor 2012

Za pár

9. února 2012 v 0:16 | Zombák |  Empty words
"Zdá se, že novou svatou trojicí jsou nyní sex, smutek a stres."
- Jonas Ridderstrale

Jeden prožije skvělej den s úžasnou dívkou po úžasný noci s úžasnou náladou a úžasnými myšlenkami. A potom se vrací "domů" a ačkoli ve dveřích nečeká žádný problém, hádka či jiná nepříjemná konfrontace s kýmkoli, ví, že je všechno tak nějak v hajzlu.

Tu školní komisi jsem samozřejmě nedal, ač jsem se připravoval, jak jsem se připravoval. Což jsem ale ostatně mohl čekat, frau Wagnerová by mne nikdy nenechala projít, neb jsem se jí vzepřel. Inu, nechť se tím kusem papíru třebas zadáví. Chá chá. Nejlepší na tom je, že údajně zpívá v divadle. A to jsem si vždy říkal, že mezi divadelníky nemohu narazit na pitomce. Jsem zkurveně naivní.

Sny o stěhování se mi rozplývaj před očima. Má vlastní neschopnost najít si práci, příležitosti, které mi proplouvají mezi prsty, laxnost a flegmatismus, znuděnost, věčný hloubání. Sere mě to. Taky jsems e skutečně ZAČAL snažit si onu práci najít. A když něco vypadá, že to skoro vyjde (nemluvě o tom, že to většinou bývá nabídka vskutku perspektivní a to tak perspektivní, že bych nadále nemusel řešit, kde vezmu na nájem), tak rozhodne jedna časová odchylka, malá chyba, absence internetu v podstatném okamžiku a tak dále a tak dále. Zřejmě máme s prací stejně nabité magnetické pole.

Na druhou stranu, furt lepší, než dělat zkurvenýho fízla. Po pátečních nočních hodinách, kdy jsem ve strachu zkoprněle prošel kontrolou s prošlym pasem, kdy kolem mne postávalo třináct fízlů, ze které si zbytek svity dělal prdel a fízlové do kola a do kola lustrovali Borise, se nedivím, že jim Ondra velmi nevybíravě vzkázal, ať si najdou práci. Moment, vlastně jim to říkal přesně takhle, ač poněkud hlasitěji. Popravdě, to byl zřejmě důvod toho, proč dělali policajti problém. Ale nakonec je to pravda...ať si najdou práci. Ale v tu chvíli jsem byl velmi zbabělým sráčem a tak jsem radši mlčel a mlčel.

Inu, v předchozím odstavci jsem zhruba popsal, jak vypadali Miyiny osmnáctky. Stručně: Necropolis, pár piv a panáků, odchod z Necra do nonstopu,fízlové, pití, pití, pití, Ottův byt.

KDyž jsems e ráno probudil, dal cigáro, byl pohoštěn pivem, pochopil jsem, že by fakt bylo fajn jet za Marianne do nemocnice. V pátek jí operovali nohu a tak, sic zcela odporně páchnoucí vyrazil jsem do nemocnice. Ač mi psala, že je v pořádku po operaci, ač jsem věděl, že zákrok je jednoduchý, trochu klidu jsem měl až po tom, co jsem jí viděl. A vlastně úplně v klidu jsem byl až po tom, co jsem přijel včera k ní domů.

Za pár jsem prej plnoletej. To bude průser...ne, moment, bude to stejné jako teď, jen si budu připadat jako starší hovado. Eh, vlastně...vlastně ne, nebudu.

Dobrý večer přeji.