Má tvář je bílá jako duše
oči jsou znavené
černé, opilé od tuše
a drogou zmámené
rty
obkrouží rudá krev
Krev kapající z mých úst
na oděv neviditelných
držících verbální půst
písní neslyšitelných
Sny
toť pierotův zpěv
Kejklířův zmar padá na tělo i dlaně
ty mé nehřejí, jen zebou
tak netvařte se stále rozhněvaně
zavražděte mě mezi sebou
My
a pár zlých vět