Sedím sám ve svém sídle
chodby zejí tichem a prázdnotou
jen já a já se svou samotou
Královnou Múz a duševní prostotou
místo oleje vařím na mýdle
Sám sobě králem
však hýřím jen málem
jsem smutným klaunem
v nechutném díle
pokrokových umělců
dívčích ruměnců
snílků a opilců
bez živáčka na míle.
KDysi možná chodili by
za mnou zástupy a davy
slavné osobnosti, pomazané hlavy
za hudby, za zábavy
ve fontánách pluly by ryby
Teď čistou vodou
pstruzi plavou
za svobodou...
A jsem tu stále sám.
svoboda je nejlepší.