Veršotepci pošetilí v dešti vyjí básně
s hanáckou v krvi a velkejma očima
uprostřed nehostiných zastávek autobusů
kde je každá vteřina rozplánovaná
do jízdního řádu který zaručuje přesnost
to aby se slušný lidi dostali včas do práce
znechucení dehonestací své snahy právě
skrze tyhle vykutálený máničky
který jim na to všechno vlasstně zvysoka serou.
Věnováno Rogovi a jeho deseti létům.