Venku se tiše šeří
a lampy začínají
pět serenádu na
elektrickou energii
Na stromě před oknem
sedí veverka a sleduje
mě jako kořist
vždycky jsem si myslel
že jsou býložravý
asi to byla hloupost
nevěř nikdy ničemu
ani svýmu farizeji
mohl bys bejt
poťouchle zklamanej
z nepravd který
den co den považuješ
za pravdy neměnný
Představuju si kabarety s piánem
už je to dávno kdy jsem tam sedával
už je to dávno co jsem tam hrál
kouřil a tiše popíjel a pak tančil
král věčnýho kašle a pohrdání existencí
puberťák s jakymsi bleskem v ksichtu
pak děvky kolem to bylo dobrý
občas jsem si s něma povídal
občas jsem s nima nahlas kouřil
a občas se zas kouřit nechával
myslel jsem si že je tam Bohéma
ale zas to byly jen lži do kapsy
prázdnym životem nezaženeš prázdný bytí
a blití na hajzlu není vykoupením
Už mě to netáhne za burlesque
Pamatuji se na prázdné popíjení
v cenovkách čtyřkách bz zavíračky
vždy když tam jsem tak nemám peníze
somruju chlast, cíga i důstojnost
ale v tom už to dlouho není
nakonec stejně všechny jen nasereš
protože si včas neuvědomíš
že ze srandy se stala karikatura
Vždycky jsem si myslel že sklenice piva
je vzpruha v každý situaci
a jsem strašně rád vlastníkem jazyka
kterej nepostrádá slinu a buňky
na druhou stranu jsem pochopil
situace kdy ti není fajn řeší lépe postel
Prázdná postel bez něhy a lásky
která tě tlačí do zad a prdele
to nikdy není špatný ale ani dobrý
kouříš jednu za druhou a hlad zaháníš
silnym černym tureckym kafem
tak ho mám rád já strejda babička
i ti kteří nedokázali přestat toužit
dnes bych si přál zmizet ze světa
ale už dávno netoužím po smrti
život je fádní ovšem bytí má smysl
chci mu dát smysl
chci ho protnout s životem
jednou chci taky dát
a nejen olizovat prázdný talíře
z lebek všech těch bezdomovců
S láskou se vracím k nemocnici
byly tam okamžiky plný hnusu
moč na plášti připodobňující krev
strach, smrad a všude pachuť smrti
doma jsem pak zvracel když
jsem si uvědomil že musím pryč
jinak shořím v plamenech deprivace
ale bylo tok něčemu
ty vnitřnosti
umírající důchodci
děcka po autonehodě
i batolata který se prostě nenarodili
s těma správnejma predispozicema k životu
bylo to lepší než bejt k ničemu
mohl jsem dávat mohl jsem pomáhat
ale zbaběle jsem utekl
teď nejsem moc hrdej
radši klopím hřbet
pro lidstvo
aby mělo čím plejtvat
třeba paprikama
těma se plejtvá dobře
Dnešní den je bez citu
tak si ho užiju
jako masochista
jako minulost
jako zítřek
jako další část šílenství
Zatajil se mi z toho dech. Prekrasne.