Vyprávěj pohádky. O štěstí. O lásce. O lidech. Vyprávěj, vyprávěj mi je, jinak přestanou existovat, tak vyprávěj!

Duben 2014

27.3.2014

27. dubna 2014 v 8:07 | Zombák |  Klávesnicové kratochvíle
Jsme šílená konstanta nehodná spasení
rakovinotvorná buňka část
cytoplazma základní matrix
matrice pro zápis Bůh v jádru

Fosolipidová membrána rozpouštěná chlastem
hydrofobní část odvátá vodkou
zemřio ty střízlivej stave vědomí
už nikdy se nehodlám probouzet do snění
pojedu na vitamínech a kofeinu
návykové látky mě udrží vzhůru
až do smrti a na věčný časy
podívej, letí za tebou generace
ztracenci ve výůložkách a výlohách
s kurvama který berou pětník
otočíš se na vobrtlíku a snad se zastavíš
nepůjdeš dál do těch jinejch dimenzí
už to není jen tvoje válka
nehraj si na hrdinu a odejdi domů
doma máš třeba matku
a nebo aspoň televizi
a ta tě yvychovávala úplně stejně

rozbij stěny
rozbij domy
rozbij svojí duši a příčetnost
vyjdi do ulic
nič
řvi
zkus nenávidět
nauč se milovat

25.4.2014

25. dubna 2014 v 20:10 | Zombák |  Klávesnicové kratochvíle
Mám v posteli cigarety
popel mne pokrývá
snad jako by padal
z ocasů komet
jsou to závěje bílého sněhu
tedy spánek jako umrznutí
nevidím přes vánici
zapaluji další cigaretu
pomáhají jako baterka
svítí mi do tmy
ničí mi plíce
a startují vzpomínky
které už dávno leží
na koberci u Plíhalů

myslím že jsem mu nějaké poslal
smaží jim prý vejce a slaninu
je to dobrý člověk

Poslední táhnutí upadne do hrobu
každá tvoří překrásnou mohylu
která nemusí být svatá
která nemusí být z mramoru
ale stejně v ní pokaždé
po kouscích odpočívám

22.4.2014

22. dubna 2014 v 18:33 | Zombák |  Klávesnicové kratochvíle
Snad jest v lidech té příčiny
proč stojíme na hranicích zoufalství

Stvořeni jsme v Ráji avšak
jsme určeni Peklu
a tedy je potřeba přizpůsobit
prostředí plné krásy
na válečnou zónu s chodníky
plnými min a lhostejnosti

V konsekvenci nelineárních osudů
vraždíme Anděly
stahujeme je z kůže
a pálíme jejich křídla
odíváme si obličeje jako masky
napodobujeme tanec na špičce jehly
se špatnou muzikou

Snad v černém rubáši oděni
přistoupíme k studnici
histerický výkřik a hlubina
štastni v zapomění
nenávidíc vědění a krásu

vracíme se domů

19.3.2014

19. dubna 2014 v 20:45 | Zombák |  Klávesnicové kratochvíle
Na střechách z papíru
písmeno za písmenem
sedávají ptáci
křičí do oken
postřílet je
výtržníky

Zbyde jen pár pírek
vpletu ti je do vlasů
i se zbytky krve
snad abysme si připomněli
sounáležitost s přirodou

7.4.2014

7. dubna 2014 v 17:25 | Zombák |  Klávesnicové kratochvíle
Kde se chceš nadechnout
když všude kolem jsou jen
azbestový bloky těžený
v továrně na chemično
A stěny z těžkejch narkotik
který žereš pro úsměv
na tváři pro den a lidi
Správnej pracant se musí usmívat
a je tak těžký
odejít z veřejnýho prostoru
někam do ústranní
kde v klidu povolí křeč

Bylo by tak jednoduchý skočit ze skály
a mít sociální fóbii je v módě
jako neoscience-fiction
podřež si ruce
vždyŤ na tobě visí
bolest celýho světa
nech se pak "léčit"
A zaplať nějakýmu
doktůrkovi novej Lexus
plus naušnice pro manželku

Nezapomeň se u něj naučit
nadávat na cikány
to už je taky součást
folklóru

Tak sieg heil
a táhni makat.