Vyprávěj pohádky. O štěstí. O lásce. O lidech. Vyprávěj, vyprávěj mi je, jinak přestanou existovat, tak vyprávěj!

Červen 2014

30.6.2014

30. června 2014 v 20:05 | Zombák |  Klávesnicové kratochvíle
Uviděl jsem mrtvé tělo
za lesem listnatých stromů
sedělo na pařezu
a usmívalo se tiše
vyzývalo k objetí
poslednímu polibku

Uviděl jsem mrtvé tělo
za lesem bez začátku
vábivě vonělo parfémem
laškovné v ohlodanosti
snad bývalá děvka
snad sama smrt

Uviděla jsem dvě mrtvá těla
za lesem listnatých stromů...

19.6.2014

19. června 2014 v 8:20 | Zombák |  Klávesnicové kratochvíle
Sledovali jsme ty fotografie
černobílé obrazy ruských objektivů
cítili jsme hrdost
a chtěli bojovat stejně
jako vyobrazované postavy
nechtěli jsme si připustit
že už není proti čemu

Ztrácíme se opuštění v lásce
toužíme po Svobodě
která je všude kolem
ale mi ji nedokážeme zachytit
je jako popel padlých snů
andělské hořící chmýří

Příběhy neskončily
my v nich však
nedokážeme pokračovat
tvoříme vlastní příběh
vlastní cestu
epickou báseň plnou
smutků, křivd a mindráků
všechno měníme v grotesku
v škleb bestie která
pojídá svůj ocas

A když se probouzíme ve křoví
s prázdnou lahví laciné vodky
ilujeme své otce za to
čím byli
a nenávidíme pro to
čím se stali

Protože v nich vidíme
zrcadlo a vyhaslou vášeň.

13.6.2014

13. června 2014 v 13:57 | Zombák |  Klávesnicové kratochvíle
Obludná chiméra
budova Hlavního nádraží
(není to epiteton?)
předobraz zmaru generace zašlé
a smutná vidina budoucna
V černých oblacích zachmuřených
lidských postav zastupujících občany
budoucnost generace nacházející
východisko v drogový závislosti
ještě stále chceme křičet
ale toluen rozežírá buňky
musíme se bránit vlastní mizérii
nebo nás sežere touha po útěku
ale kde je pak boj
když jsou barikády prázdné?

5.6.2014

5. června 2014 v 11:42 | Zombák |  Klávesnicové kratochvíle
"K čemu ti je to hraní si na bohémy?
Myslíš si, že tě večírek zachrání?
Že skrz balast najdeš svojí revoluci,
ale jakou revoluci hlupáku,
přestaň žít v bláhovejch románech
vyser se na Bulgakova a začni
raději s Bilakem nebo Klausem,
stejně už tady nemáš nic!
Proveď si to! Udělej to!
Spáchej svojí Revoluci Ničeho!"

Měla pravdu a bylo to smutný
raději jsem odešel
sednul jsem si do špinavýho pajzlu
bylo tam pár vodrbanejch starců
drmolili, blábolili a snili vo starym životě
pivo mi přinesla přemalovaná servírka
ve špinavym půllitru a bez toho
aniž bych si vobjednal

Měl jsem díru v botě,
podřenej obličej
a pořád mi chyběl zub
vlasy mastný
naděje pryč
v kapsách skoro prázdno

musel jsem se usmát

zase mi bylo dobře.

2.6.2014

2. června 2014 v 15:39 | Zombák |  Klávesnicové kratochvíle
Sám sobě katem
bez myšlenek na návrat
odcházím dobrovolně
do hlubin šílenství
přemáhají mne sny a vize
už mám strach
teď už jsem unavený
a kdo ví
zda vydržím do jindy
rád bych se nechal odstavit
sešrotovat, zavřít do lisu
a zmáčknout tlačítko
snad je to náhoda a nebo horečka
z noci, večírků, dnů a smutku

Přál bych si jít spát
je ve mně válka
tiše kapituluji
klekám proti zdi
cítím natažený kohoutek