Sám sobě katem
bez myšlenek na návrat
odcházím dobrovolně
do hlubin šílenství
přemáhají mne sny a vize
už mám strach
teď už jsem unavený
a kdo ví
zda vydržím do jindy
rád bych se nechal odstavit
sešrotovat, zavřít do lisu
a zmáčknout tlačítko
snad je to náhoda a nebo horečka
z noci, večírků, dnů a smutku
Přál bych si jít spát
je ve mně válka
tiše kapituluji
klekám proti zdi
cítím natažený kohoutek
Kompresia.