Vyprávěj pohádky. O štěstí. O lásce. O lidech. Vyprávěj, vyprávěj mi je, jinak přestanou existovat, tak vyprávěj!

Listopad 2014

25.11.2014

25. listopadu 2014 v 12:57 | Zombák |  Klávesnicové kratochvíle
Nevím jak začít
snad o těch zářících troskách kostela
nad kterými ještě bdělo několik svatých
snad proto že pod troskami ležel kněz
kterého mnohatunová váha proměnila
v sladkokyselou čínskou omáčku...

...dost už bylo pokusu!
Pokud je umění umělá umělotina
pak chci jen řvát hovno
a psát o píčách

nejsem umělec
tak mě zastřel
až zas něčím poskvrním
tvůj supr eko podnik

všichni mluví, píší a poslouchají
o generaci zmaru
a budoucím zániku o čase
kdy mladí přestali křičet
a všechen vztek je za železnými
maskami radosti

Což je myšlenka kretenismu
mladí křičí, podzemí duní
poslouchej kanál, kreténe!
Jestli neslyšíš řev
není to tichem
které kolem panuje
ale tvojí dobrovolnou hluchotou
Tak se pak nezlob
až tě upálí
hysterikej úsměv
náctiletý krásky tančící
po ulici s molotovovym koktejlem
bude to jen vrchol frustrace
drastickej climax
obrovskej orgasmus nasrání

Stačilo by se koukat
do těch tváří
který denně potkáváš na chodníku
a nebo se jen neusmívat
nemaskovat
a nepředstírat že je všechno v pohodě.

4.11.2014

4. listopadu 2014 v 7:06 | Zombák |  Klávesnicové kratochvíle
V době listů SPADU
sleduji otrhané vandráky
jako kdybych koukal do zrcadla
křičí hanba křičí komunismus
a dohadují se o tom
že i ta jejich vlastní manifestace
je jen vykonstruovaným dílem
evropských euromaidanistů
a židobolševických pravdoláskařů

proč já tam vůbec chodím
brblání u piva bylo mi milejší