Vyprávěj pohádky. O štěstí. O lásce. O lidech. Vyprávěj, vyprávěj mi je, jinak přestanou existovat, tak vyprávěj!

Prosinec 2014

29.12.2014

29. prosince 2014 v 22:45 | Zombák |  Klávesnicové kratochvíle
Potkal jsem jí před nádražím
a místo pohledu co podráží nohy
měla v očích jen kal ze siřičitanu

tvrdila mi
že se jmenuje Anarchie

a na jejích dírách
se v prznění předháněli
pošahaný neokomanči
s kecama o svobodě
a řádu v neřádu

smutně jsem vzpomněl
jak jsem toužil o setkámní s ní

řekl jsem si
když jsem ji nechával za zády
že už netouží
aby byla viděna po mém boku
ale v hlavě si uchovávám
obraz

ten den
snad jsem byl slušným člověkem

Téměř půlnoc

28. prosince 2014 v 22:58 | Zombák |  Klávesnicové kratochvíle
Nevím to jistě
jediné co zbylo
byly veršíky dávno
mrtvejch géniů
a alkoholiků
nebylo kam jít
a obloha se podobala gilotině
dostal jsem strach
ale nebylo kam se schovat
zbyla jen skepse
a divnej pocit
že jednou spadne a setne
pořád tady byly ty veršíky
pojď protančíme kolem soch Otců
necháme spadnout list
ať si klidně stíná

28.12.2014

28. prosince 2014 v 21:47 | Zombák |  Klávesnicové kratochvíle
Už jsou zase tady
démoni se netopí ve flaškách
přicházejí až po rozednění
po spánku kdy toužíš po míru
a nic zlého už nečekáš

Vánoční svátky přinesly očekávané
trochu pokusu o úsměv
provinilý pocit za hořké pivo
které piji v ten jediný okamžik
kdy bych měl být s rodinou

Jedno na štědrý
a hned druhý den pár piv
vrátit se do města
chovat se jako dobrý přítel
pak se zas jen ztratit

vzbudit se pod mostem
za asistence policie která
překvapivě má pochopení
a ten hrozivý pocit nevědomí
a strachu a zklamání

démoni útočí až druhý den
bodají jako minulost - do zad.