Vyprávěj pohádky. O štěstí. O lásce. O lidech. Vyprávěj, vyprávěj mi je, jinak přestanou existovat, tak vyprávěj!

Únor 2015

12.2.2015

12. února 2015 v 19:03 | Zombák |  Klávesnicové kratochvíle
Tam někde...tam někde?
A to je kde?
Kde vznikají ta krásná slova?
Někde hluboko v duši
a nebo v synapsích
které jsou opilé něhou ve skle
Již od věků pláči na hrobě básníkově
vždy toužím po večerech
vždy toužím po zvuku něžné trubky...
kam kráčím?
Nevím to ani já
ani vševědoucí Bůh křičím
po nocích křičím
že ještě není čas zatrpknout
a přitom skálopevně stárnu
času snad neúměrně.

5.2.2015

5. února 2015 v 23:58 | Zombák |  Klávesnicové kratochvíle
Zahynul Bůh v dávce kalašnikovu
aze všech stran se ozvalo "je suis",
broušení mečů a zkazky o bezpráví
Nietzsche by se asi dobře bavil

Křik o potrestání zločinců
a ukazování prstem na naše blízké
i když v boji padli pomníky dvou nepřátel
přesto si sobě tak navzájem blízkých

Skládám svou hlavu na tvé rameno
počítám jizvičky na prstech a duši
když pohlédnu k východu cítím strach
když projdu svým městem přijdu si cize
a přemítám už nad věcmi které mi nepatří
Kdo jsem já? A kdo jsou ti v právu?
Vytahuji si další cigaretu a nemyslím na nic
chce se mi zvracet a zítřek má zuby.