Zahynul Bůh v dávce kalašnikovu
aze všech stran se ozvalo "je suis",
broušení mečů a zkazky o bezpráví
Nietzsche by se asi dobře bavil
Křik o potrestání zločinců
a ukazování prstem na naše blízké
i když v boji padli pomníky dvou nepřátel
přesto si sobě tak navzájem blízkých
Skládám svou hlavu na tvé rameno
počítám jizvičky na prstech a duši
když pohlédnu k východu cítím strach
když projdu svým městem přijdu si cize
a přemítám už nad věcmi které mi nepatří
Kdo jsem já? A kdo jsou ti v právu?
Vytahuji si další cigaretu a nemyslím na nic
chce se mi zvracet a zítřek má zuby.
pěkný