Vyprávěj pohádky. O štěstí. O lásce. O lidech. Vyprávěj, vyprávěj mi je, jinak přestanou existovat, tak vyprávěj!

31.5.2016

31. května 2016 v 1:05 | Zombák |  Klávesnicové kratochvíle
Vzduch voní létem
a k ranímu řevu autobusů
se přidává zpěv ptáků
pokoušejíc se snad uvolnit
atmosféru šedých stěn
znuděného města
které pod tlakem maturit
zažívá poslední křeč
předcházející zvolání
Gaudeamus igitur

Přitom se odvšaď vytrácí hudba
nahrazená konstrukcí
nových obchodních domů
kam budeme moci chodit
na promenádu i s dětmi
které zavřeme do ohrádky
a půjdeme si koupit naše sny
pro které už dávno nepláčeme
protože víme že je vše možné
když snít přestaneme

Zapomínám už vůni ohně?
Ne. Jen ten praskot
neslýchám tak často
jak bych si přál
protože lesy jsou daleko
neumím číst nové značky
staré stezky zarostly mechem

Poetika se vkradla do vrčení motorů
lidí žehrajících na své životy
chybí mi mozky šílenců
co chutnají jako sny narušených dětí

Punk? Není.

Láska přežívá
a nemá strach
a já se s ní miluji každé ráno
protože nosí naději
která snad nezemře poslední.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama