Občas přijde lítost
kam jsme se to dostali
s posunem vpřed skrze
kudlu v zádech
Občas přijde lítost
kdyyž vidíš prázdný oči
který vypadaj
že už jim to nikdy nikdo
vůbec nijak neudělá
Občas přijde lítost
když tvoje oblíbený
cigára zdražej
a ty dostaneš strach
že ta rakovina jednou nepřijde
Pak lítost zase odejde
protože z tvrdýho chlastu
můžeš vždycky
namíchat molotov.
Blbě se na ni reaguje, na poezii, myšlenky mi nejdou dát do těch správnejch slov, vypadaj vedle těch tvejch formulací tak nějak prostě. Ale každej umělec potřebuje feedback, vědět, že to lidi čtou a že jakože dobrý.
Tak jakože dobrý, Zombáku. Dobrý.