Vyprávěj pohádky. O štěstí. O lásce. O lidech. Vyprávěj, vyprávěj mi je, jinak přestanou existovat, tak vyprávěj!

Srpen 2017

25.8.2017

25. srpna 2017 v 11:27 | Zombák |  Klávesnicové kratochvíle
říkáš mi že se ti líbí
když ti říkám tak
jako ti říkal tvůj táta
občas se ti u toho lesknou oči
a občas se směješ
a za tvými rty
skrývá se teplo

Když bloudíme ulicemi
hledajíc své místo ve světě
snažím se tančit
abych tě pobavil
možná snad připomněl
že jsou i hezký věci

Bejváš vděčná
když tě obejmu v posteli
abych ti ulevil
od noční můry
pořád se vracej
víš že jsi nemocná

Sedávám pak na křesle
a koukám jak ležíš
bolí mě záda
a občas je mi zima
když se mi zdá
že skoro nedýcháš

Otázky

24. srpna 2017 v 18:23 | Zombák |  Klávesnicové kratochvíle
Proč mám rád cizí úsměvy
a proč jsem ráno unavený
proč tvoje vlasy voní
proč si pořád pokládám
všechny ty otázky

Městskejma ulicema
jezděj kovbojové
maj bílozelený auta
na střechách majáky
a možná sou hrdý
možná maj doma
nemocnou mámu
nebo malý děti
proč mám z nich strach
to nikdo neví
možná jsem jako malej
chtěl bejt taky kovboj

Tváře lidí
bejvaj falešný
nepokládaj otázky
živořej pro život
na kterej nemaj
živořej o to víc
nikdy neodpovídaj
neprosej o milost
prahnou jen po světle
po chvíli slávy
pro drahý auta
a lepší jídlo

Možná ty otázky
pokládám ze strachu
že my dva jsme jen tvůj sen
a ty se probudíš
já potom nebudu
a ty budeš šťastná
snad mi tohle
nikdy nikdo nepoví

Ale pořád se to klube ven
je to jako černý svědomí
jako když hoříš
ale křičíš jen šeptem
protože máš strach
ze všech těch odpovědí
těch lidskejch pravd
o kterejch dávno víš
ale ještě nikdo
je neřekl nahlas...